Červenec 2017

Letní deskohraní

31. července 2017 v 22:12 | Attanono
Poslední den, nebo spíš už večer dovolené a zítra zpět do pracovního procesu. Asi každý pochopí, když zmíním to, jak strašně se mně nechce :) A tak jsem se rozhodl sem vložit pár řádků o tom, co se dělo v brněnských ulicích, přesněji řečeno jen v jedné z nich :)

Než se k tomu ale dostanu, poukážu na to, co jsem psal v předešlém článku, konkrétně k deskové hře, kterou si kamarád koupil za celých 50 Korun českých. Jednoduchou hru Limes jsem měl totiž dnes možnost si s ním vyzkoušet a mohl jsem si na ni udělat názor taky. Co k ní říct, stejně jako on, i já musím souhlasit s tím, že za "pade" je to skvělá koupě. Jenomže ona zas tak hrozná asi není. Jednoduchá tvorba herní plochy, přičemž Váš soupeř má k dispozici úplně stejné dílky a tvoří zase svoji herní plochu. Tu oba hráči doplňují o své figurky a ty na konci hry přináší svým majitelům vítězné body v závislosti na tom, které herní pole osidlují. Jednoduše řečeno bych mohl dodat to, že je to opravdu jednoduchá a rychlá náhražka Carcassonne, která je pro jednoho až dva hráče a která se dá (po dohledání pravidel na netu) hrát v různých módech. Já bych ji hodil mezi fillerky, protože se s ní dá vyplnit nějaká ta volná minuta a tu my dnes opravdu měli. Pro ty, kteří jsou více zapálení do takovýchto her, je možno si koupit vícero kousků a tudíž se obohatit o tu možnost, že se k Vám mohou přidat další a další hráči. A ono ve finále hru až pro osm hráčů za čtyři balení jedné hry po padesáti koruně za kus, to není zas tak špatný obchod. A za zkoušku to ve finále rozhodně stojí :) Jednoduchá, rychlá záležitost.


A teď se navrátím k již zmíněnému dějství v Brně. V nejmenované ulici, na nejmenovaném místě se celý víkend konala událost pro všechny herní nadšence, ale i pro ostatní, kteří si zahrají jen rekreačně a byl jsem svědkem, že i rodinám s dětmi (i těmi v kočárku). Jednalo se o Letní deskohraní. Akce trvala celý víkend, ale jelikož jsem se o ní dozvěděl na poslední chvíli v rozplánovaném programu, měl jsem možnost účastnit se s partou pouze o sobotním odpoledni.
Když jsme se dostavili, neměli jsme tušení, co čekat. Sklepní místnost kompletně přeplněna stoly a v dáli u stěny plná police her různých velikostí a obtížností, jen si vybrat :) Místnost vybavena barem, takže bylo co pít, u některých jsem si všiml, že bylo i co jíst, prostě dobře vybavený prostor k tomu si ten víkend pořádně užít. Ve dveřích byl stůl, kde nás příjemně přivítala parta mladých lidí, za malý vstupní poplatek jsme získali placku a mohli se rozutéct po zatím prázdnější místnosti, kde u pár stolů seděli skupinky lidí zabraných do toho, co si vybrali ve zmíněných policích.

Po krátké debatě, čím se rozehřejeme se stala hra, o které jsem psal v minulém článku. Přesněji tedy její "upgradnutá" verze - King of New York. Hra s principem stejným jako její starší sourozenec King of Tokyo, ale s větším městem a hlavně budovami, cobi zákuskem pro monstra obléhající čtvrtě New Yorku. Za každou zdemolovanou budovu ale do čtvrti zavítají obrněné vozy nebo letouny snažící se ochránit zbytek čtvrti a zbavit tak město hezky vymyšlených nestvůr. Po hře a drobné konverzaci nad závěrem hry jsme se shodli na tom, že tato verze je lepší a asi i zajímavější než starší Vládce Tokia.

Hra, která mě svým herním mechanismem a celkovým průběhem zaujala víc, následovala hned poté, co jsme Kinga navrátili na jeho původní místo. Pro mě opět novinka, pro přátele něco, co už znali, ale nehráli - Sheriff of Notthingham.
Sheriff of Notthingham je pěkná karetní blafovací hra, kde se hráči dostávají do role obchodníků, kteří se snaží propašovat své zboží přes místního šerifa. Každé kolo se postupně jeden z hráčů stává šerifem a má za úkol kontrolovat boží ostatních hráčů. Ti se ho snaží obejít s jablky, chlebem, kuřaty a sýry. Mezi své zboží mohou tu a tam (nebo i pořád) vložit nějakou tu věcičku vyšší ceny a kvality. Šerifovi se pak snaží vymluvit případnou kontrolu, případně ho mohou i podplatit penězi nebo svým zbožím. Ten pak může úplatek příjmout, nebo uvěřit "pohádkám" ostatních hráčů a nebo prostě zkontrolovat zásilku zboží. Pokud však hráč mluvil pravdu, musí šerifovi vyplatit pokutu ve výši hodnoty pašovaného zboží. V případě, že šerif je ten, kdo šlápne vedle, musí pokutu platit on. Po několika kolech, v závislosti na počtu hráčů, hra končí a všichni si spočítají, kolik zboží se jim podařilo přenést (a propašovat) přes šerifa. Rozhodně je to zajímavá a zábavná hra, která ve třech hráčích nebyla nejideálnější, ale jsem rád, že jsem se s ní seznámil :) Akorát mi to ale ukázalo ten fakt, že blafovací hry mi nějak nejdou :D

Další vylosovanou hrou se stala krásná hra Santorini, která mě osobně nezaujala tolik, jako ty ostatní. Klobouk dolů před nápadem, vzhledem a jejím propracování i před několika možností herních módů. V základní hře se hráči, kontrolující dvě figurky na malé herní desce, chopí role stavařů, kteří mají dvě akce. Jednou z nich je chůze - vodorovně, svisle i diagonálně. Druhou z nich je stavba, kterou může provést do stejných směrů. Po těch mohou šplhat a stavět další a další patra. Jiní hráči jim jejich stavby mohou kazit malou kopulí, na kterou se nedá vyskočit, ale ten, jehož stavitel jako první dorazí do třetího patra, víteží. Zní to jednoduše, další módy jsou asi těžší, ale k těm jsme se nedostali.

Největší paradox byl, že i přes to, že mě osobně hra tolik nezaujala, ve chvíli, kdy se přátelé zvedli a odešli vybrat další hru, přišel za mnou jeden z pořadatelů, jestli bych byl tak hodný a s pravidly obeznámil jinou skupinku lidí u stolu kousek od nás :) Snažil jsem se vypomoct, vysvětlit vše, co jsem ze hry pochytil a snad z toho něco i měli, pokud nesáhli po něčem jiným :)

To nejlepší za ten den se před námi objevilo hned poté, co jsem se vrátil od vedlejšího stolu a spatřil na stole něco "šílenýho". Hra šílená jak kresbou, tak názvem, šílená celým svým průběhem... opravdu skvělý zážitek :D Dovolte, abych Vám představil Epic Spell Wars of the Battle Wizards: Duel at Mt. Skullzfyre. Čistě karetní hra, kde každý je kouzelníkem se svojí škálou kouzel. Ty jsou znázorněny na hracích kartách s unikátními kresbami. Úkolem hráčů je každé kolo tvořit až třímístné kouzlo tvořeno zdrojem, kvalitou a dodáním. Tímto vznikne unikátní kletba s unikátním efektem a extrémním názvem, kdy každá část toho kouzla obsahuje určitý efekt provedený ať už na sesílatele, okolí či jednoho či více protivníků. Za pomoci těchto kouzel se snaží hráči vyšachovat zbylé kouzelníky ze hry a vítězem se stane ten, kdo z nich 2x zůstane jako poslední kouzelník. Ostatní poražení hráči se totiž každé kolo vrací do hry silnější o určité schopnosti. Skvělá karetní záležitost, mě osobně zaujala po všech stránkách :)


Poslední, co jsem před svým odchodem vyzkoušel byla česká hra Zakázaná poušť. Krásně zpracovaná kovová krabička ukrývající části herní plochy, ze kterých se složí poušť, na které hráči jako skupina ztroskotali se svým plavidlem. Mají za úkol pro svoji loď posbírat veškeré dílky, které se někde v poušti ztratili. Mají na to určitý čas, protože písečná bouře sílí, vody je málo a herní plocha se neustále mění. Kooperativní hra, kde se všichni společnými silami snaží projít písečnými dunami, odstraňovat nánosy písku a hledat vše, co je zapotřebí k opravě lodi, dokud je písek nezasype, popřípadě dokud jim nedojde jejich nízká zásoba vody. Zajímavá, příjemná hra se snadnými pravidly a rychlým spádem, kde během okamžiku může být vše ztraceno :)


S touto hrou jsem opustil sklepení a komunitu hráčů a vydal se na cestu domů. Co mě ale zaujalo byl pohled na přeplněnou místnost, kde se opravdu nacházela spousta nadšenců zabraných do toho, co si vybrali a na co měli chuť. Rozhodně si zase ve svém volnu najdu další takovou akci, protože takto příjemně strávené odpoledne ve společnosti dobrých lidí opravdu stojí za to :)

King of Tokyo

23. července 2017 v 0:04 | Attanono |  Pro pokročilejší
Tak se mi naskytl volný a osamocený sobotní večer, tak jsem si za jedoucího seriálu v televizi rozhodl napsat něco nového. Tentokrát sáhnu po hře, kterou doma nemám, ale díky čajovnám, kde je k deskovkám přístup, jsem měl možnost ji mnohokrát vyzkoušet a jejíž koupi plánuji. Než se dostanu k hlavnímu tématu, zabrouzdám ještě malinko někam jinam :)

Včera večer jsem se dozvěděl o kamarádově zajímavé koupi, kdy si člověk na jednu stranu řekne, "sakra dobrá koupě", na druhou stranu bych to ale doplnil otázkou, "proč tedy tu hru tak pomlouvá?". Jedná se o hru Limes. Hra z roku 2014, kterou si před pár dny koupil v obchodě s levnými knihami za... celých 50 korun. Ve světě deskových her to zní jako vtip, protože ta nejlevnější, kterou doma mám je stále za cca 400 Kč. A to. co se týče velikosti i komponentů, jsou hry na podobné úrovni obtížnosti jako právě Limes. Koupě je to určitě úžasná, to né že ne, ale představil mi ji se slovy "Tuhle hru nesnáším". Když jsem vyzvídal, proč ji tedy kupoval a hlavně, co je příčinou jeho nenávisti, vysvětlil mi to opět slovy "50 korun", což jako odpověď stačilo jen napůl. Pokračoval ale s tím, že se jedná o takovou hru, kde hráči hrají se stejnými hromádkami destiček a stejným počtem postaviček a střídají se v tom, že tvoří svoji herní plochu. Největším problémem prý je to, že stačí, aby se vždy druhý hráč opičil přesně v tom, co dělá ten před ním a hra vždy vyjde jako remíza. V takovým případě tedy může opravdu snadno dojít k tomu, že si hráči hru poněkud neužijí :) Ovšem, pokud to někoho láká, proč to nezkusit... za tu cenu, že ano :)




Něco akcí se společenskými hrami

8. července 2017 v 11:13 | Attanono
"Nepřipadně Ti, že utrácíš spoustu peněz za blbosti?"... tuhle větu mnozí z nás určitě už slyšeli. A né jednou. Tuto a spoustu dalších obdobných vět můžeme slýchat od všech lidí z okolí, protože pro ně jsou to opravdu jen vyhozené peníze. Proč si raděj nekoupit pár krabiček cigaret, nezajít se večer zlít pod obraz a další den z toho nic nemít, že ano :) Né, nemám v plánu napadat ty, kteří si tohle myslí, že ano, ale pravdou je, že člověk, který investuje své peníze do společenských her, má z toho hodiny a hodiny dobré zábavy, která se dalším dnem nerozplyne, jako pára nad hrncem, ale vzniká příležitost, že tyto hodiny dobré zábavy budou pokračovat dál a dál. Rozhodně tím nechci říct, že si k tomu nemohou ale nic otevřít, či zapálit :) A že společenské hry mají stále větší oblibu dokazují nejen jejich hráči, ale i dění okolo nás.

Vznikají nové obchody, ať už internetové, či "cihlové", kde si každý najde to, co mu sedne nejlépe. Pořádají se akce, ať už komorní či několikadenní, na kterých si kdokoliv bez ohledu na věk, či cokoliv jiného, užije spoustu zábavy. Pěstují se nové přátelské vztahy mezi hráči, ať už u takových her, kde je zapotřebí komunikace a kooperace, či u takových, kde si jdou hráči od začátku do konce po krku. To všechno je to, co hráče nabádá k tomu si to všechno vyzkoušet, prožít a pořídit. Kdyby to byli opravdu takové blbosti, neděláme to :)


První psaní o rozšířeních

5. července 2017 v 12:53 | Attanono |  Dominion
Dneska jsem se rozhodl poprvé napsat něco krátkého o rozšířeních ke společenským hrám. Vlastně jedné konkrétní hře. K Dominionu :)

Jak už jsem psal v původním článku, Dominion je hra, ve které hráči tvoří své vlastní balíčky z karet, které mají po dobu hry k dispozici. Možnost kombinací je ... nechci říkat nekonečná, ale tak obrovská, že pokud vůbec někomu, tak málokomu se podaří prostřídat je všechny. Co ale, když si hráči začnou stěžovat na to, že se karty na stole objevují až příliš často? Dominion má rozšiřující balení. A né jedno. K dnešnímu dni je jich celkem 10 oficiálních. Některé jsou menší, některé zas velké, každé přináší nové možnosti a nové karty, takže se možnost kombinací opět zvyšuje.

Poslední dny se kolem mě motá vše okolo Dominionu, tak je jasné, že jsem dostal velkou chuť na to si ho zahrát :) Před několika dny jsem se domluvil s kamarádem, že si půjdeme zahrát do čajovny. Na bázi toho jsem se rozhodl konečně svůj původní kousek rozšířit a tak jsem včera letěl do obchodu s deskovkami, abych s tím konečně začal - přecejen jsem byl 10 rozšíření pozadu :) Po příchodu domů jsem se nakonec rozhodl, že abych hru ušetřil před jakýmkoliv poničením, pořídím si k němu obaly na karty a do čajovny jsme šli s tím, že si vypůjčíme ten jejich, který obsahuje ještě jiná rozšíření, než jaké jsem si pořídil. Po několika hrách jsme to rozpustili, ale dneska s jiným kamarádem navštívím akci, kde jsem hrál Dominion před několika lety úplně poprvé. Nějak mě to navnadilo na to, že dnešní článek bude patřit právě této karetce, která byla snad první společenskou hrou (patřící mezi ty dražší společenské hry), kterou jsem měl tu možnost hrát. Docela by mě ale zajímalo, kolik lidí u nás je stálými, nebo i novými fanoušky této už skoro 10 let staré hry :)